Více jak 19 let zkušeností s bojovými uměními,  Hung Gar Kung-fu, Jeet Kune Do, Ji-Jitsu (1.dan), filipínské Modern Arnis. Po té, co se seznámil s uměním Pekiti Tirsia Kali, zcela propadl jeho kouzlu a od roku 2009 vede (dnes společně se Zdeňkem Chmelíkem) skupinu Pekiti Tirsia Kali v oddíle TJ Dynamo Nelahozeves. Sám se neustále zdokonaluje pod vedením hlavního instruktora pro ČR Aleše Brunnera.

O bojová umění se aktivně začal zajímat v 16 ti letech, kdy vstoupil do oddílu Jiu Jitsu. Tomuto stylu se pak následně věnoval více jak deset let, než v roce 2007 poprvé uviděl film “Surviving edge weapons” natočený nejvyšším představitelem PTK Grand Tuhonem Leo T. Gajem pro potřeby americké policie. Tento dokument ho nesmírně zaujal a inspiroval. Díky svému tehdejšímu učiteli se dozvěděl, že je toto bojové umění možné cvičit v Praze a tak v roce 2007 začal navštěvovat nejdříve semináře a následně od roku 2008 i pravidelné tréninky. Postupem času měl možnost pravidelně trénovat s hlavním představitelem PTK Europe Tuhonem Uli Weidlem a zúčastnil se i seminářů vedených samotným Grand Tuhonem Leo T. Gajem. V současné době se jako instruktor podílí na výuce tohoto bojového umění v oddílech v Praze a v Nelahozevsi a je platným členem evropské organizace Pekiti Tirsia Europe.

Už jako malý vyhledával různé druhy pohybových aktivit a v pozdějším věku mu učaroval silový trojboj, kterým se intenzivně zabýval až do doby, kdy v důsledku zranění musel tuto dráhu opustit. O to více se pak vrhnul na bojové sporty, které ho provází až do dnešní doby. Jeho velkou zálibou jsou pak i střelné zbraně a je úspěšným absolventem mnoha střeleckých kurzů. Sám sebe pak našel právě v systému Pekiti Tirsia Kali, kterému se věnuje více jak 10let.

 Ve svých 13 letech se začal seznamovat s prvními chvaty judo a posléze přidal ještě karate. Své nabyté znalosti zužitkoval a prohluboval i během základní vojenské služby, kde mimo jiné působil i jako instruktor sebeobrany .

V roce 1990 se začal aktivně věnovat reálné sebeobraně společně s lidmi, kteří se do té doby věnovali vrcholově bojovým sportům a pod vedením našich i zahraničních instruktorů začal pronikat do této problematiky.

K rozvíjení jeho schopností a znalostí též napomohlo i to, že v letech 1990 - 1994 pracoval jako záchranář na rychlé záchranné službě, kde častokrát musel používat své znalosti při eliminaci duševně narušených pacientů, kteří svým jednáním ohrožovali své okolí. Zde měl také možnost v praxi sledovat účinky různých zbraní (nejčastěji nůž, tyč a střelná zbraň) na lidský organismus.

Zhruba v 15-ti letech začal jeho zájem o bojové sporty. Jak v oddíle karate a jiu-jutsu, tak i v různých školách sebeobrany dospěl k závěru ,že to, co do té doby cvičil, neřeší situace, se kterými se člověk může v životě setkat. Na přelomu roku 1989/1990 patřil ke skupině lidí "postižených" podobným problémem a rozhodl se pokusit na základě svých a z větší části cizích zkušeností sestavit cosi, co by vyhovovalo jejich představě o praktické sebeobraně. Intenzivně se věnoval především reálné sebeobraně a boji nožem, kde z dřívějších zkušeností pociťoval velké nedostatky. Spoustu neocenitelných poznatků získával i jako příležitostný bodyguard. Pekiti Tirsia Kali bylo pak již jen logickým vyústěním jeho hledání cesty. Dnes je v oblasti sebeobrany opravdovým expertem se vším všudy.